Sobota 7. 11. 2026 · 10:10–10:50
Síla opravdového rozloučení
Mgr. Blanka Javorová
Jak vypadá rozloučení, které dokáže proměnit společenství i krajinu?
Co se stane, když smrt neuzavřeme do černého rámu, ale „zasadíme“ ji do země – mezi stromy, do trávy, k vodě?
Smrt blízkého člověka je jednou z nejtěžších zkušeností, které nás v životě potkávají. Zároveň však poslední rozloučení může být prostorem hluboké proměny – časem, který nás obrací k tomu, co je v životě (i po něm) opravdu důležité.
Přednáška představí práci nezávislých obřadnic z organizace Ke kořenům a ukáže, jak osobité a smysluplné obřady proměňují způsob, jakým prožíváme ztrátu. Na konkrétních příkladech přiblíží tvorbu obřadů laskavých k lidem i k přírodě. Zazní inspirativní příběhy pozůstalých, kteří se vydali vlastní cestou rozloučení, i příběhy lidí, kteří jim u nás i v zahraničí prošlapávají cestu – zakladatelů přírodních hřbitovů či ekologických pohřebních služeb.
Někdy právě tam, kde něco končí, se rodí nový vztah – k zemi, k sobě navzájem a k životu.
Mgr. Blanka Javorová
je pohřební obřadnice, lektorka a spoluzakladatelka organizace Ke kořenům.
Během studia na brněnské Katedře environmentálních studií se zamilovala do přírodního pohřebnictví a zdá se, že je to láska na celý život. V roce 2012 napsala o půvabech ekopohřebnictví diplomovou práci s názvem „Až umřu, zasaďte na mně jabloň.“ Před deseti lety stála u zrodu prvního českého přírodního hřbitova Les vzpomínek a 7 let byla jeho správkyní. Podílela se také na vzniku brněnského Údolí vzpomínek, Lučního hřbitova a Pohřebního Ateliéru v Praze. Ekofunebračkou je srdcem, duší i tělem. Působí jako nezávislá obřadnice a průvodkyně pozůstalých a předává své zkušenosti skrze konzultace, přednášky, kruhy a workshopy. Věří, že i ke smrti je možné přistupovat moudře, otevřeně, kreativně a hravě.
Zpět na přehled ↑
Sobota 7. 11. 2026 · 10:55–11:35
Smrt z pohledu spirituální regresní terapie
Iveta Pravdová
Smrt z pohledu regresní terapie není konec, ale přechod, tichý most mezi jedním příběhem a dalším. Vědomí/duše se odpojí od těla a vstoupí do dalšího prostoru plného klidu, světla a pochopení, je to návrat domů. Příběhy klientů ukazují, že největší utrpení nebývá ve smrti, ale ve strachu, odporu, neuzavřených emocích. Přijetí smrti jako součástí života vede k plnějšímu a radostnějšímu životu, k odvaze žít tím, kým skutečně jsme.
Jmenuji se Iveta Pravdová, více než 25 let se pohybuji a učím ve vodách osobního a spirituálního rozvoje a zkoumám propojení těla, mysli a duše ve změněných stavech vědomí.
Původním oborem jsem dětská sestra a se smrtí jsem se potkala ve svých 18 letech, kdy jsem nastoupila do Motolské nemocnice na dětské oddělení a zažila úmrtí dětí.
Nyní pracuji jako terapeutka, lektorka, průvodkyně. Propojuji terapeutickou, masérskou a taneční praxi vědomého bytí v těle. Individuálně provázím klienty Holistickou regresní terapií a Spirituální regresí mezi životy (LBL - dle Michaela Newtona) a vědomým dotekem v masážních rituálech.
V současnosti učím ve výcviku Holistické regresní terapie a Spirituální regrese mezi životy v mezinárodní škole Getting Better (akreditace EARTh). Vedu semináře vědomého pohybu a tance pro ženy a věnuji se ženským tématům. Asistuji v tanečním výcviku Fascinace tancem Raducy Vojáčkové (5Rhythms a Open Floor).
Zpět na přehled ↑
Sobota 7. 11. 2026 · 11:40–12:30
Paliativní péče a Hospic svatého Lazara v Plzni
MUDr. Martin Pachner
Úvod do filozofie a principů paliativní péče s kazuistikami. Přednáška se zaměří na definici a aspekty kvality života a na komunikaci jako důležitý nástroj. Přiblíží příběhy pacientů, tři hlavní služby Hospice svatého Lazara v Plzni a vývoj paliativní péče v Plzeňském kraji.
Od roku 2010 jsem pracoval jako lékař na Hematoonkologii FN Plzeň, kde hlavním tématem byla rakovina (leukémie atd.). Po atestaci (2015) mě oslovila paliativní a hospicová péče svoji multidisciplinaritou a psychosociospirituálním rozměrem a od roku 2016 působím jako lékař v lůžkovém Hospici svatého Lazara v Plzni. V roce 2019 jsme založili paliativní ambulanci, v následujících letech jsme rozšířili naše služby o domácí hospic. V roce 2019 jsem získal atestaci z nástavbového oboru Paliativní medicína a od roku 2021 jsem primářem lůžkového hospice a vedoucí lékař paliativní ambulance.
Zpět na přehled ↑
Sobota 7. 11. 2026 · 14:10–14:50
Téma smrti v psychedeliky asistované psychoterapii
Mgr. Daniela Koubková
Přednáška zaměřená na uchopení tématu smrti, jak se objevuje v psychedeliky a zejména ketaminem asistované psychoterapii. Dozvíte se v ní, jak psychedelicky asistovaná psychoterapie (PAP) probíhá, funguje a pro koho je vhodná. Pokusím se uchopit, jak se někteří klienti v KAP dotýkají tématu smrti, jak o něm přemýšlejí v přípravách, během zkušenosti a v následné integraci. Může být psychedelická zkušenost přínosná pro vyrovnávání se s tématem smrti ať již vlastní či cizí?
Mgr. Daniela Koubková je psycholožka a psychoterapeutka působící na klinice Psyon v Praze, kde provází klienty ketaminem asistovanou psychoterapií. Vystudovala psychologii na Pedagogické fakultě Univerzity Karlovy. Ve své práci staví na empatii, přijetí a autentickém terapeutickém vztahu. Dlouhodobě se věnuje také tématu psychedelik, změněných stavů vědomí a jejich terapeutického potenciálu. Aktivně působí v České psychedelické společnosti a projektu PsyCare, který poskytuje podporu lidem v náročných psychedelických zkušenostech. Zajímá se o výzkum terapeutického potenciálu psychedelických látek, změněných stavů vědomí a teorie vývoje vědomí.
Zpět na přehled ↑
Sobota 7. 11. 2026 · 14:55–15:45
Proč dnes potřebujeme rituál?
Barbora Zemanová
Přechodové a životní rituály v 21. století Smrt, rozvod, porod, svatba, rodičovství, dospívání, změna identity, konec vztahu, vyhoření...
Žijeme v době, která je plná přechodů a přerodů – ale velmi často zůstávají neošetřené. Přechodová fáze bez rituálů zanechává trhlinu v psychice. Psychika potřebuje symbol, který v sobě nese informaci změny. Bez symbolu zůstává změna mentální. Rituál ji umožňuje vtělit, prožít a integrovat do každodenního života.
Co se děje s člověkem a se společností, když chybí vědomé uzavření a vstup do nové fáze?
Proč je právě dnes rituál – a zejména rituál přechodový – tak zásadní?
V této přednášce nabídnu pohled na rituál jako na nástroj psychické integrace, komunitního ukotvení i hluboké lidské potřeby potkat se s tím, co nás přesahuje. Budu vycházet ze své praxe vytváření a provázení současných přechodových rituálů – od individuálních rituálů přes rozvodové, svatební až po komunitní obřady.
Dotkneme se otázek:
• Co rituál skutečně dělá s lidskou psychikou a tělem?
• Proč se dnes lidé k rituálům vracejí mimo tradiční náboženské struktury?
• Jak vytvářet rituály pro dnešní dobu ?
• A kam se může forma rituálu v budoucnu posunout?
Barbora Zemanová se dlouhodobě věnuje tvorbě a provázení současných přechodových rituálů. Ve své práci propojuje systemické konstelace, práci s tělem i citlivé vedení skupinových procesů. Vytváří rituály pro zásadní životní momenty – od individuálních rituálů na míru po partnerské svatební rituály, rituály rodičovství, rozvodové obřady až po rituály spojené se ztrátou a smrtí. Ve své praxi vychází také z výcviku v metodě Somatic Experiencing®, která pracuje s regulací nervového systému a zpracováním zátěže skrze tělo. Díky tomu chápe rituál nejen jako symbolický akt, ale jako léčivý proces, který může podporovat bezpečí, integraci a přirozené dokončení přechodu na úrovni těla i psychiky.
Je zakladatelkou Školy ženských rituálů, kde vzdělává nové ceremonialistky pro dnešní dobu. Napsala úspěšnou knihu Ženské rituály a je spoluautorkou knihy pro děti a dospělé: Kolo roku. Rituálům se věnuje téměř 20 let. Na festivalu Pod Drnem otevírá téma přechodových rituálů jako nástroje integrace, uzavření a nového začátku v době, která často neumí zpomalit ani se rozloučit.
Zpět na přehled ↑
Sobota 7. 11. 2026 · 15:50–16:50
Bardo – posvátná liminalita
Mgr. Barbora Hynšt Hu
Hodinová, teoreticko-prožitková exkurze naukou o 6 bardech (mezistavech).
Představíme si základní kořeny vadžrajánového učení o šesti přechodových stavech, zvaných bardo,
tak jsou pojednávány ve vadžrajáně (tibetském buddhismu), zejména v linii ňingma a termového textu
Bardo Thodol (Vysvobození skrze naslouchání v mezistavu).
S oporou o tantrickou nauku šesti bard a mandaly pěti světel se podíváme na to, jakým způsobem lze
téma posvátné liminality (bardo) vnímat jako podpůrné v běžném životě.
Zamyslíme se nad tím, zda jde s respektem k původnímu kontextu užití praxe a jejímu kulturnímu
podmínění, nahlížet na bardické učení jako na formu univerzální moudrosti.
V druhé půlce se ponoříme do společné meditace na téma pěti světel a mandaly těla, srdce, mysli.
Předchozí zkušenost s meditací není nutná.
(pozn.: prožitková. meditační část v druhé půli přednášky, není vhodná pro osoby s historií psychózy,
PTSD, schizofrenií a schizoidní poruchou osobnosti, není vhodná pro osoby trpící panickými atakami
nebo disociativní poruchou, děkuji)
Vystudovala obory indologie se specializací a kulturologie na FF UK, je dlouhodobou studentkou a
praktikantkou hatha jógy a vadžrajány.
Od roku 2010 se věnuje výuce jógy, lektorskému mentoringu a publicistice.
Je autorkou několika knih o józe - Čakra Mandala - tantrická jóga jako cesta (Mladá Fronta, 2024),
Polibek kobry - ženský princip v józe a tantře (Alferia, 2021), Ásana jako symbol (Motto, 2019),
Myšlenky v obraze (Motto, 2018), Jógátky I + II (Fragment, 2016), Teorie čakra jógy (Fontána, 2016).
Působí také jako facilitátorka techniky Feeding Your Demons, je ve výcviku metody Mandala (Tara
Mandala US).
Je matkou tří dětí, žije v Praze.
Zpět na přehled ↑
Sobota 7. 11. 2026 · 16:55–17:55
Když je smrt spojena s neštěstím
Mgr. Karel Šimr, Ph.D.
Přednáška představí komunitní krizovou spolupráci jako mezioborovou disciplínu, která se zabývá podporou společenství a vzájemné pomoci v situacích neštěstí. Zaměří se na zkušenosti s vyrovnáváním se s náhlými a tragickými úmrtími v rámci komunity s důrazem na význam uznání a rituálů.
Mgr. Karel Šimr, Ph.D. je evangelický farář v Chrástu u Plzně, působí jako vedoucí Katedry sociální a charitativní práce na Teologické fakultě Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích a podílí se jako koordinátor na činnosti Psychosociálního intervenčního týmu ČR. Problematikou smrti, rozloučením se zemřelými a rituály po neštěstích se zabývá teoreticky i prakticky především z hlediska křesťanské duchovní péče.
Zpět na přehled ↑
Kapacita některých workshopů je omezená. Změna programu vyhrazena.
Pohřeb pana hmyzáka/ Příběh 4 živlů — Gabriela Doubek a Alžběta Slavík Živá (Ke kořenům)Síla slova útěchy pro pozůstalé — Monika Jelínková a Simona Vlčková (Plzeňská zastávka)Zvuková lázeň — Ivana Sakura BrandnerováAudiowalk (Děti U: Fragmenty) — Linda Dušková (Tantehorse) ·Flip the Page (Děti U: Fragmenty) — Ran Jiao a Mara Ingea (Tantehorse)Taneční workshop — Markéta VacovskáŽena pracuje ve tmě — Martina Dobiášová
Pohřeb pana hmyzáka/ Příběh 4 živlů
Gabriela Doubek a Alžběta Slavík Živá · Ke kořenům
Děti si prakticky vyzkouší vytvářet podobu rozloučení tak, aby pro ně byla uchopitelná a bezpečná. Společně budeme tvořit malé rozloučení s mrtvým hmyzem. Každá skupina bude pracovat s jedním živlem – vodou, vzduchem, ohněm nebo zemí – a objevovat, jak jednotlivé elementy tvoří pohřební obřad. Budeme současně zkoumat, jak důležitá je možnost volby. Zapojit se do přípravy rozloučení, stát chvíli opodál, nebo si vytvořit vlastní způsob loučení mimo samotný obřad. Možnost volby je důležitou součástí posledního rozloučení. Přichází na základě porozumění a znalosti toho, jak různé může mít podoby i průběh.
Gabriela Doubek je nezávislá obřadnice, lektorka a hudebnice. Provází pozůstalé při tvorbě posledních rozloučení a věnuje se osvětě, zejména pro dospělé pracující s dětmi.
Mgr. Alžběta Slavík Živá je spoluzakladatelka Ke kořenům, nezávislá obřadnice a lektorka. Vystudovala sociální práci a environmentální studia. Věnuje se doprovázení pozůstalých a otevřenému přístupu k tématu smrti, včetně práce s dětmi.
Více o týmu Ke kořenům
Zpět na přehled ↑
Síla slova útěchy pro pozůstalé
Monika Jelínková a Simona Vlčková · Plzeňská zastávka
Každý asi známe, jaké to je, když se cítíme smutně a nešťastně. Můžeme prožívat obrovskou bolest na duši i na těle. Říká se, že sdílené trápení je poloviční trápení. A co pomáhá vám? My, poradkyně pro pozůstalé, zažíváme ty nejsmutnější příběhy v rodinách. Ztráta blízkého člověka přináší bolest, nejistotu i pocit, že na vše zůstáváme sami. Máme zkušenost, že sdílení může tíze smutku alespoň částečně ulevit. Společně otevřeme témata, která smrt blízkého přináší – náročné emoce, únavu, strach, pocity viny, nejistotu ze ztráty řádu i smyslu. Zaměříme se na to, jak porozumět vlastním prožitkům, jak k sobě mluvit v těžkých chvílích a jaký dopad na nás může mít setkání se smrtí. Ukážeme si, že základem podpory je přirozený a důvěryplný vztah, schopnost pojmenovat emoce, zpomalit a dopřát si klid. Věnovat se budeme sebepodpůrným technikám, práci s tělesnými prožitky a možnostem, jak vnímat a vyjádřit své potřeby. Smutek se může měnit... je tižší, volnější. Workshop nabídne prostor pro sdílení i praktické ukázky. Není nutné své pocity potlačovat ani se přizpůsobovat tempu druhých – čím přirozeněji o ztrátě mluvíme, tím více svobody můžeme zažít. Workshopem vás provedou psychoterapeutky Monika Jelínková a Simona Vlčková z Plzeňské zastávky.
Monika je poradkyně pro pozůstalé a certifikovaná psychoterapeutka. Pomáhá lidem vidět nové cesty a přístupy pro dobré žití. Vychází ze systemického terapeutického směru a zaměřuje se na náročné životní situace, kterými lidé procházejí. Působí jako vedoucí služby v Plzeňské zastávce, poradně pro pozůstalé, zároveň má svou soukromou praxi v Plzni. Věnuje se lektorské činnosti, při které sdílí své zkušenosti a podporuje ostatní v porozumění tématům spojeným se ztrátou a změnou v životě.
Simona Vlčková - Aktuálně pracuji v Centru duševního zdraví v Klatovech, zejména se tady specializuji na dialekticko-behaviorální terapii pro lidi s poruchou osobnosti. Ústředním tématem v této terapii je práce se sebepoškozováním a suicidálními myšlenkami. Dále pracuji jako lektorka v tomto tématu pod Národním ústavem duševního zdraví. Na kus úvazku učím výtvarku na gymnáziu a působím zde také jako krizová interventka v rámci školního poradenského pracoviště. Příležitostně pomáhám v Plzeňské zastávce a komunikuji se zájemci o službu z Klatovska.
Zpět na přehled ↑
Zvuková lázeň
Ivana Sakura Brandnerová
Zvukové vibrace křišťálových mís, kalichu, zvonkoher a hlasu snadno prostupují tělem, uvolňují z něj napětí a stres a jemně jej uvádí do stavu relaxace. Zvuková meditace přináší zklidnění mysli. Je-li mysl klidná, nervová soustava uvolněná, regenerace těla může začít. Během zvukové lázně používám esenciální oleje terapeutické kvality doTERRA, které se během „lázně“ kapou do dlaní, umocňují celý zážitek a poskytují možnost ještě hlouběji se naladit na sebe. Pečlivě vybírám esenciální oleje tak, aby společně vytvářely příjemnou kompozici, která spolu ladí.
Jak to probíhá: Během zvukové lázně se leží na podložce (karimatce na zemi) a jste přikrytí dekou. Pro Vaše pohodlí a komfort si můžete přinést vlastní deku.
Jaké nástroje používám: Používám set křišťálových mís, kalich Zdroj života v tónu E a planetární zvonkohry Heola. Vše v ladění 432 Hz. Křišťálové mísy jsou léčivé a harmonizační nástroje vyrobené z 99,99% čistého křemičitého písku, který se taví na 4 000 °C. V propojení s lidským hlasem vznikají léčivé alikvótní tóny. Planetární zvonkohry Heola jsou ručně vyrobené z bukového dřeva s nádherným kosmicky křišťálovým zvukem.
Ivana Sakura již několik let provází aroma zvukové lázně s křišťálovými mísami a zpěvem. Také se věnuje jemným harmonizačním masážím s esenciálními oleji doTERRA. Je certifikovanou lektorkou hlasového výcviku Odhalený hlas, který absolvovala u Komaly Amorim (2020-2022). Součástí její cesty jsou meditační praxe v propojení s jejími učiteli Mílou a Eduardem Tomášovými (od roku 1994) a Sofie Kalyani Sarras (od roku 2008).
Zpět na přehled ↑
Audiowalk (Děti U: Fragmenty)
Tantehorse (Linda Dušková)
Audiowalk „Plavu podél vln“ je sólo zážitek: každý účastník absolvuje cestu samostatně. Nabízí putování o samotě za přítomnosti druhých. Vezme diváka na cestu, jejíž rytmičnost umožňuje strukturovat pohyb, prostor, čas a především vlastní myšlenky, a to za poslechu příběhu matky - přeživší, pozůstalé. Její výpověď otevírající nejniternější pocity rodiče v momentech hluboké a nevratné ztráty je ale plná naděje a úcty k životu.
Dramaturgyně a režisérka, spoluzakladatelka kolektivu NESLADIM, jehož dramaturgie se věnuje destigmatizaci psychických poruch
Zpět na přehled ↑
Délka zážitku: přibližně 15–20 minut · Pro dva diváky
Flip the Page (Děti U: Fragmenty)
Tantehorse (Ran Jiao, Mara Ingea)
Performance Flip The Page je originální dílo využívající poutavé techniky blízké game booku - divák se stává čtenářem a posluchačem příběhů o péči a odolnosti v různých podobách. Jedná se o intimní zážitek pro dva, který se odehrává přímo na stránkách autorkami propracované knihy. Ta představuje scénář plný neodehraných rolí mnoha hlasů – otců, matek, dcer, synů a přátel. délka: cca 15-20min
Ran Jiao - režisérka a herečka, interdisciplinární umělkyně, která se věnuje autorské tvorbě se zaměřením na story-telling a práci s maskou Mara Ingea - scénografka, výtvarnice a režisérka
Zpět na přehled ↑
Délka: 60 minut
Taneční workshop
Markéta Vacovská
Taneční workshop jako pozvánka k znovuobjevení radosti z pohybu a léčivé síly tance - bez ohledu na věk, zkušenosti či fyzickou kondici. Společně prozkoumáme, jak vědomý pohyb a tanec přirozeně ozdravuje tělo, rozpouští starosti a přináší úlevný pocit, že někam patříme. Workshop je určen všem, bez výjimky. délka: 60min
Markéta Vacovská je česká choreografka, tanečnice a performerka. Vystudovala obor Nonverbální divadlo na pražské HAMU. Za svou tvorbu ve spolupráci s uskupením Spitfire Company získala řadu českých i mezinárodních ocenění (Cena Tanečnice roku v rámci festivalu Česká taneční platforma, cenu Herald Angel na festivalu Edinburgh Fringe, cenu Divadelních novin za choreografii, cenu Nové sítě a Next Wave a dvě širší nominace na cenu Thálie).
Jejím posledním autorským počinem je představení Odloučení (06/2020) zabývající se tématem úmrtí dítěte a životem v blízkosti smrti, na které navázala kurátorským a dramaturgickým vedením projektu DĚTI U (10/2024) na podporu dětské paliativní péče. V současné době spolupracuje s uměleckým souborem Tantehorse, spolutvoří komunitu DanceWell, kde vede taneční lekce pro lidi s Parkinsonovou chorobou, a věnuje se terénní aktivizační práci v rámci programu včasné péče pro sociálně znevýhodněné rodiny.
Zpět na přehled ↑
Sobota 7. 11. 2026 · 19:00–20:00 · Malý sál · Závěrečný rituál
Žena pracuje ve tmě
Martina Dobiášová
sólová vypravěčská performance ad hoc
Žena pracuje ve tmě, v tichu.
Vystupuje z ní, když z hloubky pod jejíma nohama začíná prosakovat příběh,
prostoupí ji, vyleje se skrze ni, zaplaví nás všechny a mizí zpátky ve studni bez dna.
Žena se navrací do tmy a všichni zůstáváme proměnění.
Projekt na pomezí divadla a rituálu navazuje na vypravěčský cyklus Martiny Dobiášové s názvem Žena pracuje ve tmě. Přinese koláž vyprávění, textů, poezie a písní na jeden z velkých mytologických příběhů vybraných přímo pro festival a utká z nich jeden velký příběh, který je drží pohromadě. Formát představuje jednu aktérku–vypravěčku, která přichází z prostoru mýtu, aby přinášel univerzální příběh a organicky ho propojoval se svým současným životním příběhem, s aktuálním děním i s fragmenty životních příběhů publika. Tato pocta vypravěčství se obrací k předávání moudrosti a zkušenosti slovem a zvukem. Chvála mýtu, sdílení, zaříkání, poezie, samply a syrový hlas.
Martina Dobiášová je lektorka se zaměřením na hlasové techniky, dramaturgyně, performerka a hudebnice. Zaměřuje na autorskou divadelní tvorbu a prorůstání dramatických forem do jiných žánrů. Jako lektorka divadelních ateliérů dlouhodobě zkoumá možnosti režijního vedení herců různého věku i profesionality (od roku 2015 je lektorkou dramatických ateliérů). S obzvláštní radostí se věnuje otvírání hlasu jiných lidí. Od roku 2024 spolupracuje s plzeňským spolkem PaNaMo (poslední inscenace Měli bychom, 2025, je věnována duševnímu zdraví mladé generace). Fascinují ji univerzální příběhy a mytologie a často je zpracovává ve svých imaginativních dramatech (inscenace Nov, 2020; Žena pracuje ve tmě, 2023; Sirenita: Tempo del Sogno, 2024). Dlouhodobě umělecky zkoumá téma osobní zodpovědnosti a moci, rituální a transformativní rovinou divadla.
Zpět na přehled ↑
